Druhý srpnový víkend jsme se projeli nejvyššími českými horami po cyklostezce K1A.
V pátek po práci jsme s kamarádem Slávkem sedli na vlak a odvezli se do Tanvaldu. Odtud jsme za soumraku dojeli na kolech do Harrachova. Zde Slávek přes své kontakty zajistil perfektní ubytování včetně snídaně. Večer jsme ochutnali pivo z pivovaru Novosad a syn přímo v restauraci nad sklářskými pecemi. Byl to pěkný zážitek.
rekapitulace pátku: 15,6 km, průměr: 11,8km/h
Na cyklostezku K1A jsme vystartovali v sobotu 13.8. v 10:30 z Harrachova. K-jednička je nazývána krkonošskou diagonálou, která začíná v Žacléři a končí v Harrachově (nebo obráceně, jak chcete) a měří 70,5km (podle značení na trase). My stoupáme přes Rýžoviště na Dvoračky a dál pokračujeme na Dolní a Horní Mísečky. Krátká zastávka na občerstvení na Jilemnické boudě a vyrážíme vzhůru na Zlaté návrší.
Na Vrbatově boudě je mlha, zima a vítr. Takto jsem si to tedy nepředstavoval. Náš další kamarád Pavel po pátečním koncertě v Praze ráno sedl do auta a dojel do Vrchlabí. Tam přesedl na kolo a přes Přední Žalí, Benecko a Mísečky za námi vyšlapal na hřebeny. Na Vrbatově boudě jsme se šťastně potkali.
Původní plán byl dojet až k prameni Labe a na Luční boudu. Ale vzhledem k počasí a pokročilému času z ambicí slevujeme a obracíme naše kola směr Špindlerův Mlýn.
Ve Špindlerově Mlýně bylo sluníčko a teplo. Turisté se zde procházeli v tričkách. My jsme zastavili na kyselo na zahrádce vily Hubertus. Stoupání na Krásné Pláně nastupujeme u lanovky na Pláň. Přemýšlíme, zda ji nevyužít. Ale cena za jednu jízdu nás definitivně odrazuje. Na Hromovku a Krásné Pláně tedy stoupáme pěkně po svých pneumatikách. K-jednička dále pokračuje sjezdem do Strážného a k jezerním Domkům. A potom stoupáním na Hříběcí Boudy, Renerovky, Dvorskou boudu a chalupu Na Rozcestí.
A právě v této chvíli jsme udělali chybu a zapomněli odbočit vpravo. Stoupali jsme podél Klínového potoka Klínovým dolem, což je velmi hezké údolí ale turisticky „slepá cesta“. Ale to jsme zjistili až na jejím konci. Naštěstí ta cesta úplně slepá nebyla, pokračovala úzkou cestičkou proti potoku. Kola jsme samosebou vedli. Ale byl to malebná část Krkonoš, kterou bychom těžko jinak poznali. Cestička nás z rokliny vyvedla pod Klínovými boudami. Ztratili jsem asi jen trochu času ale zato spousty sil.
Od Klínových bud je to blízko k chalupě Na Rozcestí, odkud to bylo už jen kousek na Výrovku. Zde jsme se opět odpojili od K-jedničky a přejeli přes Luční horu na Luční boudu, kde jsme měli zajištěno spaní. Kamarádi překonávali Luční horu při západu slunce, já s mírným zpožděním jsem viděl, jak se rozsvěcují okolní boudy i městečka v podhůří už za naprosté tmy.
Když jsem dorazil na Luční boudu, čekal na mne objednaný guláš. Kamarádi dodatečně děkuji. A tři paroháči. Ne, to není hodnocení mých společníků, ale pivo které vaří přímo na Luční boudě.
rekapitulace soboty: 53,7 km, průměr: 4,5km/h
V neděli 14.8. jsme se na Luční boudě probudili do krásného horského rána. Při snídani jsme zhodnotili poslední včerejší dobrodružství – ubytování ve „spacácích„. A všichni tři jsme se shodli, že pokoj sdílený s 20-ti poutníky není už nic pro nás a příště si raději připlatíme za normální ubytování.
Já ještě rychle spravil proraženou duši a vracíme se zpět k Výrovce a na naši K-jedničku. Sjezd do Pece je opravdu rychlý. Slávek zjišťuje, že má sjeté destičky na zadní kotoučové brzdě. A tak v Intersportu pod hotelem PECR servisujeme. Jsme příjemně překvapeni fundovaností obsluhy i rychlostí opravy. Já sotva stihl vypít kávu. A když už přestávka, tak pokračujeme s pivem a polívkou v Hospodě na Peci.
Dále nás K-jednička vede nad Velkou Úpou ke Spálenému Mlýnu. Zastavujeme na Janových boudách na druhou polévku, pivo resp. kávu. Od Spáleného Mlýna nás trasa provede Rýchorskými horami, vystoupáme na Dlouhý hřeben a od rozcestníku a přístřešku Cestnik jsme už jen odměněni krásným sjezdem do centra Žacleře. Zde K-jednička končí.
Musím konstatovat, že cesta po Krkonošské magistrále K1A je celkem dřina. Vystihnul to Pavel: „je to buď 5km/h do kopce nebo 50-tkou z kopce, nic mezi“. Příště bych raději volil nějakou okrajovou lokalitu. Například Rýchorské hory byly překrásné.
My se Slávkem ještě sjíždíme do Trutnova na vlak a Pavel se vrací ještě o kousek dál, do Vrchlabí k autu.
rekapitulace neděle: 46,8 km, průměr: 7,1km/h