Konec cyklistické sezóny jsme slavili o víkendu 14.-16.10. v Jestřebích horách.
Celý trip byl navržen jako pohodový a se snahou užít si možná poslední pěkné počasí. O pěkném počasí by se dalo s úspěchem pochyboval. Ale pohoda byla. Pro mne osobně pohoda s příchutí rumu.
Celé akce se zúčastnil Pavel spolu s mojí maličkostí, Erda se k nám připojil v Trutnově na nedělní etapu a Slávek odvolal svoji účast ze zdravotních důvodů.
Z důvodů společensko-kulturních jsme zahájili akci již v pátek 14.10. a to srazem ve 20h v pensionu Rýzmburk. Pavel přijel z Hradce na kole a já vlakem (z důvodu pracovního vytížení). I když počasí o první noci by umožnilo spát ve spacáku, Pavel se celkem pokorně podrobil ubytování v penzionu. Na Rýzmburku se o nás postarali k naší úplné spokojenosti a i když restaurace uzavírala ve 22hod, odebírali jsme se na pokoj luxusně nasyceni i napojeni. A mé chuťové pohárky prvně ochutnaly kvalitní rum.
Sobotní ráno začalo opulentní snídaní, spravováním mého píchnutého zadního kola a setkáním s čtyřrohým yvířetem. Hned vedle penzionu probíhala prodejní výstava chovných beranů a jeden takový pašák tam měl VIP místo. Hlavní rozhodčí nám prozradila, že toto plemeno může mít těch rohů i šest.
Sobotní cesta nás nejdříve vedla na rozhlednu na Signálu. S Pavlem jsme ji navštívili koncem léta ale již za tmy. Dnes máme rozhledy za denního světla. Dále pokračujeme přes Maternici na hřeben Jestřebích hor. Pod Maternici se zastavujeme na Skalákově studánce, kde vidím poprvé v životě pít Pavla čistou vodu. Jestřebí hory přejíždíme po hřebenovce a na nejvyšším kopci (Žaltman 739 m.n.m.) potkáváme druhou rozhlednu. Třetí rozhledna je kousek dál, na Markouškovickém hřebeni . Tam přijíždíme za mírného deště. Kousek pod rozhlednou se chceme napojit na Trutnov Trails. Ale vyhlédnutý BUNKR Trail nějakým nedopatřením míjíme a pokračujeme na konec Jestřebích hor. Dojezd do Petříkovic po zelené turistické byl s traily určitě srovnatelný. No a Trutnov Trails zdoláme příště.
Před Trutnovem jsme ještě stihli zabloudit a do penzionu UP Sokolovna dojíždíme těsně před západem slunka. I v Sokolovně je o nás dobře postaráno, objevujeme celkem slušnou kuchyni i dobře zásobený bar.
V neděli ráno za námi dorazil Erda. Ve třech se vydáváme přes Dolce, Satranský kopec a Záboří na přehradu Les Království. Zde se rozhodujeme, kam dál. Vyhrává varianta podél Labe, protože Erda novou cyklostezku nezná. Takže dál už naše trase kopíruje cyklotrasu 2 až do Hradce Králové.
Ujeto: pátek 14.10. – 6,2km (já, Pavel jel z HK), sobota 15.10. – 55,5km, neděle 16.10. – 80,4km, tedy celkem – 142,1km
PS: Nemohu si pomoci a musím se podělit o Pavlův email z přípravy tohoto víkendu, který nám poslal v úterý 11.10.:
„Hoši jděte doprdele s vašima ubytovnama když jsme jeli podél Svratky, tak jsme spali Na Šárce za darmo a v klidu a pohodě a ještě pěkně vožralý. A vy jste blbli v hotýlku, kde vám tisíce nestačili a po večeři jste šli spát. Mi jsme sice ze začátku mrzli a ohřívali se u udírny, ale potom, když jsme rozpíjeli prohibici to byl šupec, tak už se vzpamatujte a vytáhněte vaše nové lehké luxusní karimatky a jedem. Nějakej ten seníček najdeme!“